Tomáš Laub - Grafika

Že člověk umění potřebuje, nemusí býti dokazováno. Nelze však vysvětliti, jak umění vzniká. Umění vidíme, můžeme sledovati cestu jeho vývoje, můžeme je včleniti do organismu celého našeho bytí, dovolujeme si hodnotiti z různých hledisk umělecká díla samotná i v jejich vzájemném působení, uváděti to či ono, co snad bylo rozhodující pro jejich utváření. Nedovedeme však ničeho říci o vlastním vzniku umění. Jest tu samo zrozené a nezaměnitelné. Jím vstupuje smyslově onen svět do tohoto. Kdybychom dovedli vysvětliti jak a proč, pak by to už nebylo umění. Nevysvětlitelná část uměleckého díla tvoří podstatu umění.

Co děláme s uměním a co dělá umění s námi? Pořádá a člení nepřehledný zmatek našeho bytí. Do hranic svých forem zachycuje povzbuzující substanci života a přetváří ji ve všeobecnější, nadosobní a trvalejší smysl. Člověk je osvobozen tím, co se nějakým způsobem mění v umělecké dílo. Proto veškeré umění v osobním a dějinném osudu není než věčným osvobozováním lidského pokolení. Zákonodárná síla umění zachraňuje člověka před nesnesitelným napětím, které způsobuje živelnost bytí a přírody.

Johannes Urzidil

předmluva k monografii Václav Hollar, Orbis, Praha 1937, přeložil Dr. Zdeněk Helfert